Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kulturní aspekty kartografické tvorby:Využití mentálních map v mezikulturním výzkumu
Bláha, Jan Daniel ; Soukup, Martin (oponent)
Kulturní aspekty kartografické tvorby: využití mentálních map v mezikulturním výzkumu Abstrakt: Práce se zabývá studiem interdisciplinární problematiky kulturních aspektů kartografické tvorby. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Mapa zde vystupuje v roli obrazu reality a vizuálního projevu kultury. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. Uvedeno je i několik příkladů tzv. kulturních mapových stylů, zejména z oblasti Austrálie a Oceánie. V metodické části práce je v rámci kulturně-antropologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. V aplikační části práce jsou představeny výsledky terénního výzkumu mentálních map školáků, a to školáků z Česka, zemí západní Evropy (Francie, Švýcarsko ad.) a Papuy-Nové Guineje. Autor práce v závěru naznačuje další možnosti směřování studie a další přínos kulturologii...
Asortativní párování u člověka.
Štěrbová, Zuzana ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Výběr partnera není náhodný. Nenáhodné (asortativní) párování může být pozitivní (homogamie), kdy lidé preferují a vybírají si partnery se soběpodobnými charakteristikami, nebo negativní (heterogamie, komplementarita), kdy naopak preferují charakteristiky soběodlišné. Více než sto let výzkumu ukázalo, že v párování se významně častěji uplatňuje princip homogamie. Předložená práce má dva hlavní cíle. Zaprvé, kriticky shrnout současný stav poznání v oblasti pozitivního nenáhodného párování (konkrétně empirickou podporu, faktory ovlivňující homogamii, mechanismy jejího vzniku, vztahové a genetické dopady a metodická úskalí výzkumu). Přiložené teoretické práce se zabývají dalšími mechanismy nenáhodného párování (homogamie, imprinting-like efekt, heterogamie, komplementarita). Zadruhé, testovat nenáhodné párování u ideálních (preference) i skutečných (reálný výběr) partnerů v závislosti na pohlaví, sexuální orientaci (heterosexuální a neheterosexuální) a populaci (Brazílie a Česká republika). Výsledky přiložených studií ukázaly, že při výběru partnera se uplatňuje princip homogamie, a to nezávisle na pohlaví a populaci. V případě sexuální orientace byla silnější homogamie nalezena u heterosexuálních než homosexuálních partnerů, nicméně preference pro homogamii se v závislosti na sexuální orientaci...
Kulturní aspekty kartografické tvorby:Využití mentálních map v mezikulturním výzkumu
Bláha, Jan Daniel ; Soukup, Martin (oponent)
Kulturní aspekty kartografické tvorby: využití mentálních map v mezikulturním výzkumu Abstrakt: Práce se zabývá studiem interdisciplinární problematiky kulturních aspektů kartografické tvorby. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Mapa zde vystupuje v roli obrazu reality a vizuálního projevu kultury. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. Uvedeno je i několik příkladů tzv. kulturních mapových stylů, zejména z oblasti Austrálie a Oceánie. V metodické části práce je v rámci kulturně-antropologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. V aplikační části práce jsou představeny výsledky terénního výzkumu mentálních map školáků, a to školáků z Česka, zemí západní Evropy (Francie, Švýcarsko ad.) a Papuy-Nové Guineje. Autor práce v závěru naznačuje další možnosti směřování studie a další přínos kulturologii...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.